Včera jsem přišla na to, proč by muž a žena, kteří spolu jdou takříkajíc na jedno, neměli vypít stejné množství piva.
Ti dva, kteří do sebe klopí jedno za druhým a pěkně souběžně, se pak totiž oba dostanou do stejné nálady a chybí element, který by korigoval diskuzi.
Diskuze se po chvíli dostane do mezí, kdy
a) se oba dva vytahují svými úspěchy a prakticky není vítěze - pakliže se na konci vítěz ukáže, diskuze končí hádkou nebo právě naopak (diskuze utichne a ti dva spolu nemluví)
b) oba dva začnou mít svou pravdu v pohledu na naprostou pitominu a přestane existovat možnost, že by pravdu mohl mít ten druhý nebo oba dva nebo ani jeden
c) si začnou říkat nemilosrdnou pravdu do očí a oba to začnou brát nesmírně vážně.
U nás to většinou skončí případem b a c... a poslední dobou se objevuje i neřád případ a!
Nabízí se otázka - jak z toho ven, aby vám míra pivních vitamínu v těle nezkazila vztah?
Mé řešení:
PREVENCE: partnerka ustoupí a pije pivo pomaleji než partner (obecně známým faktem je také to, že žena ze své biologické podstaty neumí zpracovat alkohol tak dobře, jako muž) - bonus: partner si připadá jako king, protože zvládne víc půllitrů
KDYŽ UŽ SE STALO: klidně jděte mlčky domů, vždycky však ruku v ruce a v posteli jeden obejměte druhého (tzv. spaní v poloze lžíce), není nic hezčího než se druhý den probudit po malém nočním nedorozumění v objetí.
Pečte s láskou, celý život na zhruba 36,5 stupně. Podávejte ihned posypané cukrem a skořicí.
P.S.: u nás to začalo hádkou o tom, jaký zpěvák je Vojta Dyk... a já vím, že jsem měla pravdu! :D :D
Žádné komentáře:
Okomentovat